Malý rádce - svatební etiketa
Přemýšlíte, co vlastně slova svatební etiketa znamenají? Nevíte si rady a netušíte, co dělat v nějaké situaci při svatbě či slavnostní oslavě? Zde najdete malého rádce, který Vám vše vysvětlí a poradí s chováním i s pochopením různých zvyků.
Každá společenská událost, a to včetně svatby, má uznávaná a vhodná pravidla chování.
Pozvánka na svatbu – Každý host by měl obdržet písemné pozvání na svatbu či svatební hostinu. Za vhodný a elegantní způsob je považována klasická poštovní pozvánka, kde je buďto pouze samotná pozvánka na svatbu nebo je zde pozvánka na svatbu a k ní je ještě připojena kartička s pozvánkou ke svatebnímu stolu. Ke každému oznámení by měla pro lepší organizaci připojena poznámka a potvrzení o účasti, alespoň tak to hovoří svatební etiketa. K pozvánce se připojuje předepsaná karta pro odpověď, kterou hosté vyplní a zašlou zpět. Svatební oznámení se rozesílají 6 měsíců předem, nejpozději však 6 týdnů před svatbou. Svatební etiketa je zde jasná: Nereagovat na pozvánku je velice neslušné. Snoubenci tak mají jasný obraz o tom, kdo přijde a kdo ne. Také dbejte na důkladné přečtení pozvánky - zda jste pozváni pouze Vy, anebo zda s sebou můžete někoho vzít. K pozvánce bývá připojena poznámka o tom, že můžete vzít partnera, hosta či děti, pokud na pozvánce tento dodatek není, bývá nevhodné si přivést doprovod. Pokud se na svatbu nemůžete z jakéhokoliv důvodu dostavit, oznamte to dostatečně dopředu!
Jak se obléci na svatbu – Pro svatebčany je důležité vědět, jestli jdou na svatbu velkou či menší a podle toho by se měli obléknout. Svatební etiketa pro muže říká, že všichni důležití účastníci svatby, tedy otcové a svědci by měli být sladěni s ženichem. Běžný svatebčan by měl být oblečen v obleku a to tmavém se světlou či bílou košilí. Samozřejmostí je kravata, opasek, polobotky a tmavé ponožky. Pro ženicha je nejvhodnější tmavý oblek či smoking, výjimečně pak velmi slavnostní frak nebo žaket (svatební oblek v Anglii). K žaketu či fraku musí však perfektně ladit šaty nevěsty stejně pak jako celé prostředí svatby. Svatební etiketa pro nevěstu je jednoduchá – vypadat kouzelně. Pro dámy pak zní, že si mohou vzít na velkou svatbu dlouhé slavnostnější šaty, na menší svatbu je vhodnější spíše kostýmek či decentní kratší šaty.
Svatební dary – Svatební etiketa v zahraničí velí nenosit svatební dary na svatbu, nýbrž je předat den před svatbou na jednotné místo, které určí hostitelé. V České republice však většinou přivezou dary svatebčané na hostinu. Svoji důležitost zde má slavnostní zabalení daru i osobní přání, které je k daru přiloženo. Nevěsta a ženich by měli nejdéle do dvou týdnů po svatbě poslat poděkování za dary, nejvhodnější je toto poděkování vyslovit písemnou formou tedy dopisem.
Zasedací pořádek – Hosté mohou být přiřazeni ke stolu nebo přímo k místu u stolu. Hostitelé by měli rozesadit hosty tak, aby poznali nové lidi. Dobré však je posadit hosta ke stolu s někým, s kým se zná, je ve stejném věku či má stejné zájmy. Obecně však sedí rodina dohromady, stejně jako kolegové z práce. Svatební etiketa si žádá sezení žena-muž-žena-muž. Stoly do U nebo T jsou nyní v pozadí, oblíbené jsou kulaté či obdélníkové pro 8-10 hostů - obsluha má tak ke každému snadný přístup. Nevěsta a ženich s rodinou a svědky sedí u hlavního stolu uprostřed všech. Děti sedí s rodiči, starší děti mohou s rodiči nebo mají stůl společný. Kartičky s číslem stolu, kde host sedí, jsou obvykle umístěny před vchodem do sálu v abecedním pořadí. Pokud je na svatbě méně než 50 hostů, není nutný detailní zasedací pořádek.
Slavnostní přípitek – Začíná jím svatební hostina a měl by ho provést tatínek nevěsty, poté tatínek ženicha a poté jeden ze svědků. Pozornost se získává lehkým zaťukáním nožem na skleničku. Ovšem proslov by neměl být dlouhý. Poté následuje krájení dortu, volná zábava či další program.
Svatební tanec – První tanec by měl patřit novomanželům. Poté u další písně by si novomanželé měli zatančit s rodiči svého protějšku a poté se svými rodiči. Svatební etika zde lpí na tom, aby novomanželé uměli tančit, tedy aby znali alespoň základní kroky tanců.
Svatební kolony - PŘI ODJEZDU NA OBŘAD - Podle pravidel etikety by auta měla odjíždět v pořadí: svatební hosté, ženich se svou maminkou, nevěstina maminka s otcem ženicha, svědkové, nevěsta s tatínkem. Pokud na pravidlech etikety netrváte, obvykle se auta řadí takto: ženich se svou maminkou a svědkem, svatební hosté, nevěsta s tatínkem a svým svědkem. PŘI ODJEZDU Z OBŘADU - Při odjezdu z obřadu je pořadí vozů prakticky stejné (ať už kolonu řadíte dle pravidel etikety nebo častých zvyklostí), až na to, že novomanželé jedou společně jen ve dvou s řidičem. A samozřejmě jako poslední. Společně proto, aby si mohli užít jeden druhého a jako poslední v koloně proto, aby na místo konání hostiny dorazili až ve chvíli, kdy už na ně hosté čekají a personál je připraven je uvítat na hostině. TROUBENÍ - Troubení ve svatební koloně má za úkol odehnat od snoubenců zlé duchy, kteří by se jim mohli pokusit překazit nebo narušit vstup do manželství. V dnešní době je také milou tradicí, díky které máte možnost informovat všechny kolemjdoucí o tom, že právě dnes je váš velký den.
Pět věcí pro nevěstu - Podle tradic by každá nevěsta měla v den obřadu mít na sobě něco starého, třeba starodávný šperk po babičce, který se léta dědí (symbol zachování rodinné tradice nebo jako symbol, že nechává za sebou starý život), něco nového (symbol nového začátku - přináší optimismus a radost vnášenou do nového života), něco půjčeného od veselého a šťastného člověka jako třeba sponka do vlasů nebo i šaty (něco půjčeného má nevěstě přinést štěstí), něco modrého, nejčastěji je to podvazek (symbol panny Marie, modrá představuje nevinnost, čistotu a věrnost). Také si má dát do střevíčku stříbrnou minci pro blahobyt.
Blíže se ke svatební etiketě dozvíte na www. stránkách spol. LeRéve